Neznámý vojín

9. září 2008 v 10:21 | Eillen |  Svíčky
Autor: Eillen
Píseň: Píseň neznámého vojína
Fandom: HP
Věnováno: Bilkis (pokud si pamatuješ, chtěla jsi něco takového ve svém Stromu nápadovníku. Je to asi něco jiného, než sis představovala, ale snad tě to potěší)
Poznámka: Neznámý vojín chvílemi kleje a nemluví spisovně. Omluvte ho prosím.
Zpráva z tisku: "Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína." A co na to Neznámý vojín?

V čele klaka,
pak ctnostné rodiny
a náruč chryzantém,
černá saka
a žena hrdiny
pod paží s amantem,
Rok co rok se zde scházíte, abyste vzdali čest vašemu padlému hrdinovi. Nikdy jsem jeho jméno neznal, ale teď mě straší - Harry Potter. Váš zachránce. Muž, který se obětoval, abyste vy mohli žít.
Je zábavné se na vás dívat. Každý rok stejný průvod. Nejdříve přehnaně důležitý pán. Prý ministr kouzel. Poté jdou zbohatlíci, kteří jsou zde jen z povinnosti.
A pak nějaká ženská s rudými vlasy a pihatým obličejem. Hraje si na smutnou vdovu, ale nechává se objímat nějakým blonďákem. Ten se zas tváří tak, že bych mu vrazil facku, kdybych měl tělo. Ještě, že je den. Nikdo mě ve slunečním svitu nevidí. Ale zato cítí, když proplouvám jejich tělem.
kytky v dlaních
a pásky smuteční
civí tu před branou,
ulpěl na nich
pach síně tanečních
s bolestí sehranou.
Počítám do deseti a jako každý rok na vteřinu přesně začne ten ministr přednášet svoji řeč. Velký hrdina, milující člověk, vlastně jenom chlapec. Co to komu cpete? Stejně vám na něm nezáleží. Je to jen pitomá maškaráda. Je vám vidět v obličejích, že se těšíte, až vypadnete od hrobu a budete doma zase jenom chlastat, žrát a kurvit se.
Konečně je konec těch blbejch keců a lidi hází kytky na hrob. Zbytečně vyhozený peníze. Stejně to nikoho nezajímá. Jen další pozlátko odlupující se z tváře společnosti. Už aby vypadli. Jeden den v roce a jak dokáže nasrat.
Co tady čumíte? Vlezte mi někam!
Copak si myslíte, že na to čekám?
Co tady civíte? Táhněte domů!
Pomníky stavíte, prosím vás, komu?
A je klid. Pomalu odchází a ještě dlouho slyším jejich slova. Plané řeči. Sliby, které nehodlají plnit. Oprava hrobu, postavit pomník, věčný hrdina. Kecy. Stejně se nic neudělá. Ta vaše póza je trapná. Kdy vám dojde, že to nikoho nezajímá. Stejně sem všichni lezou jenom z povinnosti.
Jednou za čas
se páni ustrnou
a přijdou poklečet,
je to trapas,
když s pózou mistrnou
zkoušejí zabrečet,
Kolik už let se to opakuje? Pět? Deset? Sto? Netuším. Pořád to samé. Přijdou, naoko pobrečí, děkují, odejdou. Stále dokola a dokola. Lidé se mění, ale hraný smutek zůstává. Když to tak sleduju, měl bych být rád, že jsem chcípnul. Neříkám, že jsem byl lepší. Byl bych jako oni. Tupá ovce následující stádo. Má se truchlit, tak budu truchlit.
A teď mi to přijde jako maškaráda. Sere mi, že jsem nechcíp úplně. Tohle je horší než peklo. Asi jsem se dostal do očistce, ale nevidím z něj východ.
pak se zvednou
a hraje muzika
písničku mizernou,
ještě jednou
se trapně polyká
nad hrobem s lucernou.
A zase odchází. Dneska je ale změna. Hraje jim kapela. Originalita se cení. Ale stejně to nikoho nezajímá. Zbytečně vyhozený prachy. Táhněte už s těma svejma lampionama a nechte mě bejt. Dejte mi konečně pokoj. Nikdo vás tu nechce.
Když jsem umíral, kašlali jste na mě. Já teď seru na vás.
Co tady čumíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!
Kdy už vám dojde, že tohle není hrob toho vašeho hrdiny. Najednou se vám neznámý vojín hodí, co? Zamaskovat, že jste jeho tělo nechali někde venku a ani mu nepostavili hrob. Sobci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bilkis Bilkis | 9. září 2008 v 10:28 | Reagovat

Doslova nemám slov! Vzalo mi to dech! Krásné, krásné. Moc ti děkuji!

2 Eillen Eillen | 9. září 2008 v 10:29 | Reagovat

Děkuji. Budu zvědavá, až se ti vrátí řeč, co k tomu ještě dodáš

3 Profesor Profesor | 9. září 2008 v 17:05 | Reagovat

Nádherná povídka.

4 Eillen Eillen | 9. září 2008 v 19:32 | Reagovat

Profesor, děkuji moc. Od tebe mě pochvala těší dvojnásob :-)

5 Sarah Sarah | 11. září 2008 v 17:09 | Reagovat

pěkné, pěkné... ani nevím, co na to říct. Hrozně se mi to líbilo.

6 Mixie Mixie | Web | 27. prosince 2008 v 19:20 | Reagovat

Hezky napsané, docela citlivě, i když někdy hrdina mluví sprostě. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.